Elektrolyty jsou minerály přítomné v krvi a jiných tělesných tekutinách našeho těla. Mohou nést buď záporný (anionty), nebo kladný (kationty) náboj a v roztoku vedou elektrický proud. Mezi hlavní fyziologické elektrolyty patří Na+ (sodík), K+ (draslík), Cl- (chlor) a HCO3- (hydrogenuhličitan). V nemalém množství se v lidském těle vyskytují i další elektrolyty jako Ca2+ (vápník), Mg2+ (hořčík) a mnoho jiných stopových prvků.
Elektrolyty jsou z těla vyplavovány potem při fyzické námaze, proto je zapotřebí jejich zásobu neustále doplňovat. V pitné vodě jsou bohužel zastoupeny ve výrazně nižších koncentracích než v krevní plazmě. Nezbývá proto než zvolit nápoje, které jich obsahují dostatečné množství.
Funkce nejdůležitějších elektrolytů
Elektrolyty jako Na+, K+, Cl- nebo HCO3- mají v lidském těle na starost distribuci vody a homeostázu, tedy činnosti fungující na principu osmotického tlaku. Velký význam mají i při regulaci činnosti srdce, svalů a udržování stálého pH v těle. V neposlední řadě vstupují také do zásadních biochemických reakcí, jež v organismu probíhají.
Vápník
Vápník, v lidském těle nejhojněji zastoupený prvek, je nesmírně důležitý pro správné fungování svalů, cév a nervové soustavy. Nepostradatelnou roli hraje rovněž při správném průběhu vnitřních procesů v buňkách. Je součástí stavby kostí a notně se podílí na jejich opěrné funkci a regeneraci. Neméně důležitý je pro řádnou obnovu zubní tkáně.
Hořčík
Přibližně polovina zásoby hořčíku v lidském těle se nachází v kostech, zbytek pak připadá na tkáně a buňky orgánů. Asi 1 % nalézáme v krvi. Tento prvek vyztužuje kosti a hraje významnou úlohu v celé řadě chemických reakcí, např. při svalové činnosti, práci nervové soustavy, kontrole hladiny glukózy v těle, metabolické přeměně energie a syntéze bílkovin.
Jako jediný přírodní zdroj obsahuje mořská voda většinu prvků periodické tabulky (všechny existující minerály a stopové prvky + vitamíny, enzymy atd.). Poměr obsahu látek se v každém oceánu či moři nepatrně liší v závislosti na proudech, vulkanické činnosti či obsahu planktonu. Fytoplankton a zooplankton přetváří minerály prostřednictvím fotosyntézy do organické podoby, která je pro využití organismem výhodnější. Určité minerály a stopové prvky na sebe působí synergicky, tzn. zvyšují svůj účinek.
