info@bohemar.cz
  • Žádné výsledky k zobrazení.
V nákupním košíku máte: 0 ks
Košík je prázdný.

S mořem za zády—Nadace AquaMaris

S mořem za zády—Nadace AquaMaris
3. 2. 2020

Všechny živé bytosti jsou stvořeny z hlíny a vody. Bez vody není bláto a bez vody a půdy by nebyl ani život. Tak je tomu alespoň na souši. Z čeho se ale skládá mořský život? Rostliny a živočichové žijící v oceánech jsou také tvořeni z 96,5 % vodou a z 3,5 % hlínou. Nemluvíme samozřejmě o surové hlíně někde na poli, nýbrž o látce, která byla nekonečněkrát pročištěna, přeměněna a uvedena do přírodní rovnováhy. Také suchozemský život se rodí ze spojení obou substancí, jen v obráceném poměru. Jak na souši, tak v oceánech nalézáme dokonalou rovnováhu mezi oběma složkami života.

Půda poskytuje vodě výživu, voda je zase nezbytně nutná k nasycení půdy. Půda bez vody a voda bez půdy značí neplodnost. Takový je zákon přírody. Suchozemské i mikroskopické mořské rostliny „jedí hlínu“, minerální látky, které jsou hlavní potravou všeho živého. Tyto zákonitosti platí jak na souši a v oceánu, tak v lidském těle. Naše buňky se také vyživují hlavně minerály. Hodnota vody se odvíjí od kvality a množství půdy, kterou v sobě nese, aby umožnila vznik a rozvoj života. Půdy? Ano, všechny minerály obsažené ve vodě představují půdu. Bez nich by voda neplodila život.

Minerály obsažené ve vodě také někdy nazýváme „minerální soli“. Když necháme vodu odpařit, to, co chuťovými pohárky vnímáme jako cosi slaného, je opravdu sůl. Chemie pak zpřesní náš vjem a poučí nás, že se ve skutečnosti jedná o směs různých „solí“. Množné číslo je zde zcela namístě, protože drobné krystalky, které zbydou po odpaření vody se skládají z několika různých solí. Když cítíme, že nám v těle chybí nějaký minerál, přidáme do jídla sůl. Je skvělé, pokud se ve skutečnosti jedná o směs různých solí a naopak nebezpečné, jestliže rafinací došlo k odstranění všech minerálů kromě chloridu sodného. 

Když nabereme mořskou vodu a odpařováním z ní oddělíme půdu, těchto 3,5 % zbylých pevných částic vykrystalizuje do zářivě bílé podoby. Sůl ale zdatně mate naše smysly i rozum tím, že vypadá, jako by se skládala pouze z obyčejného chloridu sodného, ačkoliv ten tvoří „pouze“ 85 % obsahu.

Zbylých 15 % pak představují desítky jiných solí. Chuťové buňky nás okamžitě informují, že nemáme na jazyku pouze chlorid sodný, nýbrž naprosto odlišnou a chuťově bohatou sůl. Laboratorní testy pravdivost tohoto smyslového vjemu potvrzují. Sůl obsažená v mořské vodě má plnou chuť (a je zdravá), neboť nekonečné množství druhů solí, z něhož se skládá, vytváří dokonale vyvážený koktejl.
Pokud je mořská sůl tak nesmírně hodnotná, že její krystalky daly vzniknout lidstvu a jeho mocným civilizacím, proč by nemohla mít stejnou cenu i mořská voda, matka všech solí? Jestliže se mořská sůl po celé věky těšila tak výsadnímu postavení pro své umění zvýraznit a zdokonalit chuť připravovaných pokrmů a pro své pozitivní účinky na lidské zdraví, proč by si jej nemohla vydobýt i mořská voda? Tento zázračný elixír života se na naší planetě utvářel po miliony let, během nichž docházelo k vzájemnému působení a prolínání mezi vodou a půdou. 

Krásy moře

Hlavním tvůrcem tohoto koktejlu, který přetváří moře, souš i atmosféru zároveň, je dodnes impozantní mořská biomasa. Tato přírodní směs solí předává připravovanému jídlu i našim životům nenucenou, a přitom velmi intenzivní chuť.
Jestliže je mořská sůl nadána takovou tvořivou mocí, proč by jí nemohla vládnout i mořská voda? Nesmíme si ale opravdovou mořskou sůl plést se solí čistě úřední povahy. Podle platné legislativy se pod pojmem mořská sůl rozumí 94% chlorid sodný. Moře ale rozhodlo jinak a stvořilo sůl s přibližně 85% koncentrací chloridu sodného. Zbylých 15 % pak tvoří ostatní soli.

Lidstvo pochopilo význam soli pozorným pozorováním koz, krav a koní a odnepaměti z ní získávalo chybějící minerály. Jejich nedostatek se drasticky zvýšil u moderních lidí kvůli predátorskému způsobu obdělávání půdy a chovu dobytka. Naším cílem je udržet v dokonalé rovnováze obsah soli ve vodě, kterou získáváme z moře a přinášíme našim zákazníkům, neboť jestliže moře přestane být slané, přestane být mořem. Co by bylo s námi lidmi, kdybychom místo slaných slz ronili destilovanou vodu! Slzy mají chuť života, přestože jsou hořké. 

Lidé žijící daleko od mořského pobřeží se museli spokojit s kamennou solí různé kvality. Ta se svými vlastnostmi nikdy nemůže vyrovnat mořské vodě, matce všech solí. Oproti tomu národy žijící v blízkosti moře vždy preferovaly mořskou vodu před solí, neboť ani sebelepší kamenná sůl nedosahuje její kvality a koncentrace minerálních látek, stopových prvků a dalších obohacujících látek. 

Jak ale máme chápat čím dál úpěnlivější rady lékařů, a dokonce i Světové zdravotnické organizace, abychom přestali sůl používat a jedli nemastná neslaná jídla? Odpověď je snadná. Lékaři nás stále důrazněji odrazují od konzumace chloridu sodného (přítomného v běžné kuchyňské soli v koncentraci od 99,5 % až do 99,9 %). Tuto sůl používá kvůli tlaku ze strany výrobců valná většina lidí, odborné komunity celého světa proto varují právě před ní. 

Mořská želva

Koncentrace chloridu sodného v mořské vodě není stejná jako u běžné kuchyňské soli (tzv. čisté soli), u níž dosahuje až 99,5. Na mořskou vodu se tak nevztahují zdravotní doporučení. Lékaři v tom mají jasno, neboť dobře chápou rozdíl mezi chloridem sodným o koncentraci 99,5 % až 99,9 %, který neobsahuje téměř žádné (pouze 0,1 %) další minerální soli, a mořskou solí složenou z 85 % z chloridu sodného a z 15 % z nejrůznějších minerálních solí.

Abychom ověřili pravdivost těchto tvrzení, uchýlíme se ke dvěma empirickým pokusům, k nimž přidáme nevyvratitelný třetí argument. Připravte si fyziologický roztok o salinitě 0,9 % (9 g NaCl na litr vody) z destilované vody a kuchyňské soli obsahující až 99,9 % chloridu sodného a věnujte náležitou pozornost jeho chuti. Podobně si připravte izotonický nápoj z tří dílů sladké vody a jednoho dílu mořské vody o stejné salinitě a také ochutnejte několik kapek. Budete mít pocit, že máte v ústech slzy, takový je rozdíl mezi chuťovými vjemy. Ten je způsoben tím, že my lidé jsme stvořeni z rozředěné mořské vody. Mezibuněčná voda má podobné vlastnosti jako voda mořská, tedy až na nižší koncentraci rozpuštěných solí (pouze 0,9 %, zatímco mořská voda obsahuje až 3,5 % soli).

Nyní přejděme ke třetímu pokusu, který nám dokáže, že lidské tělo potřebuje minerální látky z mořské vody pro udržení rovnovážné hladiny minerálů. Pokud jste byli doteď zvyklí používat k dochucování chlorid sodný, zkuste ochutnat stejná jídla, ale místo rafinované soli do nich přidejte mořskou vodu. Jak vám nyní chutná paella, nebo polévka gazpacho? Jste určitě překvapeni!

Vysvětlení je nasnadě: 100% chlorid sodný vymyslel člověk, chuťové pohárky nám, stejně jako mořskou vodu, darovala příroda.

Závěrečná rada: Solíte-li svá jídla chloridem sodným, tedy čistou solí, buďte opatrní, protože její konzumace představuje nebezpečí pro lidské zdraví. Dejte raději co nejčastěji přednost nedochuceným pokrmům. Jestliže ovšem používáte k vaření mořskou vodu, snažte se u každého jídla dosáhnout té nejlepší chuti. Vděčné vám za to budou jak chuťové pohárky (sídlo chuti a primární zdroj moudrosti), tak vaše zdraví.

Západ slunce na moři

Mohlo by se Vám líbit

Objevte blahodárné účinky mořské vody
Beru na vědomí zpracování osobních údajů.
Obsah košíku
Celkem: 0,00 
Zobrazit košík
Vrátit se k nakupování